Adaptační plán
Milé maminky a tatínkové.
Myslím, že se všichni shodneme na tom, že nejvíc ze všeho si přejeme, aby se dětem u nás ve školce líbilo a aby nástup proběhl bez slziček. Vaše děti byly doposud hlavně s Vámi a s členy Vaší rodiny. Se širší společností se setkávaly zatím pouze v přítomnosti Vaší či s někým, koho bezpečně znají. Teď to bude poprvé, kdy budou v naprosto cizím prostředí samy. Nejtěžší a nejnáročnější pro ně je odloučení od těch, ke kterým jsou vázány silným citovým poutem. A to jste Vy, rodiče. Všichni chceme tento přechod zvládnout nenásilně a citlivě dle potřeb každého dítěte.
Co proto můžete – můžeme udělat?
Nabízíme Vám zkušenosti a tyto osvědčené postupy:
1. Vaše dítě je již do MŠ přijato, ale jste prozatím v období před konkrétním dnem nástupu:
- domluvte si možnosti návštěv ve školce v odpoledních hodinách. Jedná se o čas mezi 15:00 – 16:00, kdy můžete navštívit třídu, prohlédnout si prostory, seznámit se s p. učitelkami, děti si mohou pohrát s hračkami i ostatními dětmi
- přijďte se podívat na venkovní akce pořádané školkou
2. Zahajovací adaptační proces:
- rodič přijde s dítětem do MŠ pokud možno vždy ve stejnou dobu (do 8:30 h.)
- pár minut po vstupu do třídy se s dítětem rozloučí, třídu opouští. Zůstane v MŠ, buď mimo dosah dohledu, nebo na telefonu. Reakce dítěte jsou měřítkem pro pokračování či přerušení tohoto pokusu o odloučení. Pokud dítě po odchodu rodiče působí rozrušeně, vystrašeně nebo začne plakat a je k neutišení, rodič je ihned přivolán.
- odloučení trvá max. do 10:00 hod. A to i v případě, že dítě začne plakat, ale rychle se nechá utišit
- PRODLOUŽENÍ ZAHAJOVACÍHO ADAPTAČNÍHO PROCESU nastává v případě, že dítě nezvládne dvouhodinové odloučení od rodiče a v průběhu těchto dvou hodin pláče, je vyděšené, stále se ptá po rodičích a nedá se ničím zaujmout a rozptýlit. Teprve v případě, že dítě během dvou hodin odloučení nepláče a aspoň chvilkami si hraje či se o něco zajímá, je možné přistoupit k postupnému půlhodinovému prodlužování, vždy dle individuálních potřeb a schopností každého dítěte, až do zvládnutí společného oběda. Rodič je dosažitelný pro případ, že by dítě výjimečně potřebovalo jeho podporu.
- Při dlouhodobém přetrvávání potíží s adaptací a po konzultaci s pediatrem je doporučen pedagogem odklad docházky do MŠ.
3. Přechod na dopolední adaptační proces:
- jakmile dítě zvládne dvouhodinové odloučení bez problému, je možné přistoupit k dopolednímu pobytu dítěte ve školce, včetně oběda. Tak je tomu i v případě, když dítě protestuje proti odchodu rodiče, avšak nechá se učitelkou utěšit a v dobré náladě si hraje.
- Rodič je dosažitelný pro případ, že by dítě výjimečně potřebovalo jeho podporu.
4. Stabilizační fáze adaptačního procesu:
- během této fáze navštěvuje dítě MŠ pouze na dopolední pobyt včetně oběda. Tato fáze trvá tak dlouho, dokud dítě nezvládne dopolední pobyt bez pláče a stezku po rodičích.
5. Přechod na spaní:
- tato fáze nastává tehdy, když dítě zvládne několik týdnů dopolední pobyt v MŠ bez pláče a akceptuje učitele jako „bezpečnou základnu“, nechá se od něj uklidnit, hraje si a zapojuje se samostatně do činností s ostatními dětmi. V takovém případě je možné přistoupit k prvnímu pokusu o přespání dítěte v MŠ, kdy rodič dítě na tento krok dopředu připraví. Nejprve dítě zkouší spát pouze jednou týdně, a to po dobu cca 2 – 3 týdnů. Rodič je dosažitelný pro případ, že by dítě výjimečně potřebovalo jeho podporu. Pokud dítě při prvním pokusu o spaní pláče a je k neutišení, je potřeba s dalším pokusem několik dnů vyčkat.
6. Závěrečná fáze adaptačního procesu:
- pokud dítě zvládne bez problému spát jednou týdně, je možné zkusit spaní dvakrát týdně, a to po dobu cca 2 – 3 týdnů. Pokud bude i tento pokus úspěšný, může být pobyt se spaním postupně častější.
Adaptace je ukončena v případě, že se dítě cítí v MŠ bezpečně, nemá strach, je klidné, hraje si, zkouší nové činnosti a pokouší se navazovat kontakty s ostatními dětmi.
