JAK PŘIPRAVIT DÍTĚ NA VSTUP DO MATEŘSKÉ ŠKOLY
Každé z dětí prožívá nástup do mateřské školy jinak. Pro některé je bezproblémový a pro některé je těžký. Záleží nejen na vrozených dispozicích dítěte, ale i na tom, v jakém prostředí žije (jestli je jedináček, nebo jestli bydlí v domácnosti i širší rodina, jestli hodně cestujete, či k vám chodí hodně návštěv apod.), a také na tom, jak je dítě na nástup do mateřské školy zralé a připravené. V tom může každý rodič svým dětem výrazně pomoci.
V ČEM DĚTI PŘED NÁSTUPEM DO ŠKOLKY PODPOROVAT:
1) Dítě by se mělo umět domluvit jak s učitelkou, tak s ostatními dětmi. Bez potřebné komunikace je nástup do školky velmi těžký. Dítě není schopno říci, co potřebuje, čímž je ztíženo uspokojování jeho potřeb. Nedokáže se domluvit s vrstevníky, takže si nedokáže vytvářet nové kamarádské vztahy a účastnit se her.
Jak pomoci: hodně na dítě mluvte, stále mu vysvětlujte vše, co se děje okolo něho, zpívejte mu, prohlížejte si s ním obrázky a povídejte si, co na nich vidíte. Výborná jsou i dětská říkadla spojená s hrou („Paci, paci, pacičky“ apod.). Nereagujte, pokud si dítě o něco říká pouze ukazováním či pro ostatní nesrozumitelnými zvuky, veďte ho k tomu, aby se snažilo použít správné slovo.
2) Dítě by mělo být schopno se po dobu pobytu ve školce odloučit od svých nejbližších. Je to největším problémem, se kterým se musí každé dítě při nástupu do školky vyrovnat. Pokud dítě není v tomto směru dostatečně zralé, je pro něho odloučení od nejbližších velkým traumatem a nic z toho, co získá ve školce, mu nevynahradí prožité trauma. Jsou děti, které to dokáží již ve velmi raném věku, jiné jsou schopné se odloučit od rodičů až mnohem později.
Jak pomoci: Připravovat na odloučení můžete dítě například pobytem u prarodičů, tety, dobré kamarádky. Odloučení by mělo probíhat i v jiném prostředí než v tom domácím, tzn. že dítě bude u babičky bez vás. Čím více pozitivních zážitků s tímto krátkým odloučením bude mít dítě spojené, tím lépe si zapamatuje, že po odloučení přichází shledání a že se vrátíte. Minimalizujete tím stres z odloučení. Berte dítě do prostředí, kde je hodně dětí a kde je hluk, aby si zvykalo na projevy většího dětského kolektivu. Např. do bazénu, na dětská vystoupení, na hřiště, do dětských koutků apod.
3) Dítě by mělo mít základní sebeobslužné a hygienické návyky. Mělo by si samo umět dojít na záchod, umýt si ruce, převléknout se, obout se, najíst se (během jídla by mělo vydržet sedět bez odbíhání), uklidit si po sobě.
Jak pomoci: veďte dítě k co největší samostatnosti a nezávislosti. Celý život se vám to bude vracet pouze v dobrém. Dítě nebude vystrašené, kdykoliv nebudete nablízku, protože bude vědět, že si umí poradit a že to zvládne samo, zbude vám spolu čas na mnoho příjemnějších věcí. Snažte se nedělat za dítě to, co může zvládnout samo. Samo o sobě bude mít pak vyšší mínění a bude sebevědomější. Chvalte dítě, když se mu něco podaří, povzbuzujte ho, když mu něco nejde, ale i jasně odmítněte nevhodné chování a vysvětlete proč. Nereagujte, pokud si něco vymáhá pláčem nebo vztekem. Při nácviku hygienických návyků a oblékání pomáhejte dětem jednoduchými pokyny např.: Sundej si tepláčky. Ukliď si boty. Nejdřív si ruce namydli a pak je umyj vodou apod. Pořiďte dětem oblečení, které si umí samy obléknout, a boty (bačkůrky), které si umí samy nazout.
4) Dítě by mělo být schopno se alespoň chvilku v klidu soustředit. Ve školce probíhá výchovně vzdělávací proces, ve kterém jsou děti postupně připravovány na vstup do základní školy.
Jak pomoci: čtěte pohádky, prohlížejte knížky, stavte z kostek, z různých stavebnic, hrajte společenské hry apod.
Jak můžete ještě vašemu dítěti pomoci?
- seznamte děti se samostatným pohybem v přírodním prostředí, choďte na procházky. Omezte vození dětí v kočárcích, místo toho jezděte na tříkolkách, odrážedlech apod. Házejte si a kopejte s míčem, běhejte, skákejte, …
- navykejte dítě na pravidelné rituály podobné režimu, který nastane, až bude chodit do školky. Snažte se dodržovat každý den s dítětem ve stejný čas ranní vstávání, pravidelný čas snídaně, svačiny a oběda (kdy doba jídla má své omezení a neprobíhá celé dopoledne). Učte dítě poznávat nové chutě, zařaďte do jídelníčku ovoce a zeleninu. Jinak se vám může stát, že dítě bude ve školce hladové, vy budete zbytečně platit stravné a pro dítě bude nástup do školky o to těžší.
- vytvořte rituál odpočívání po hlavním jídle, dopolední pobyt v MŠ je pro děti psychicky a fyzicky náročný, děti jsou vyčerpané, potřebují nabýt síly a regenerovat se. Jejich nervový systém ještě není natolik zralý, aby vydržel celý den bez odpočinku. Vyčerpané dítě je pak mnohem náchylnější k onemocněním. Vyčerpanost se u dětí tohoto věku většinou projevuje podrážděností, vztekem, pláčem, nervozitou, které mohou přejít v hyperaktivní projevy, kdy se nedokáže zklidnit.
- zaveďte i další rituály, jako je např. úklid hraček, úklid svých věcí apod.
- po přijetí dítěte do mateřské školy přijďte někdy navštívit zahradu mateřské školy. Dítě si postupně bude zvykat na prostředí mateřské školy, na radující se děti (které jsou někdy hlučné) i na paní učitelky.
- hodně spolu komunikujte, nejlépe, když si spolu vyprávíte, co vidíte na obrázku nebo okolo sebe. Prohlížejte si společně obrázek a dítě Vám samo vypráví, co na něm vidí, anebo alespoň odpovídá na Vaše otázky.
- veďte ho k co největší samostatnosti. Co dokáže zvládnout samo, nedělejte za něho.
- neptejte se dítěte, jestli chce do školky, nebo ne. Děti v tomto věku mění své názory během minut podle dané situace. Pokud je pro dítě náročné chodit do školky pět dnů v týdnu, prodlužte si třeba víkend o jeden den, ale dodržujte to pravidelně.
- loučení neprotahujte! Ujasněte si, jak se k pobytu svého dítěte ve školce stavíte Vy. Pokud máte obavy z odloučení od dítěte a nejste skutečně přesvědčeni, že dítě do školky chcete dát, tak jej tam nedávejte. Dítě velmi dobře vycítí váš strach, a pokud se Vy nezbavíte své úzkosti, nemůžete zbavit dítě jeho úzkosti. Případně se v rodině dohodněte, že dítě bude do školky vodit ten, kdo s tím má menší problém. Choďte do školky včas, aby převlékání do třídy a loučení proběhlo v klidu, bez emocí a neustálého napomínání typu „Dělej, nezdržuj“. Naposledy dítěti vysvětlete, kdy a kdo si dítě ten den vyzvedne. Nevysílejte na své uplakané dítě smutné pohledy, tím vše jen zhoršíte! Jen krátce vysvětlete – já musím do práce – ty do školky, až bude víkend, vše si vynahradíme a naplánujte společně s ním program.
Loučení by mělo proběhnout před vstupem do třídy, včetně poslední pusy. V loučení už ve třídě nepokračujte!
- někdy se stane, že první dny a týdny ve školce proběhnou bez problémů. To ale ještě neznamená, že nemůže přijít plačtivé období. Po několika bezproblémových dnech, týdnech, či dokonce měsících se může stát, že dítě začne (zdánlivě bezdůvodně) plakat a odmítat školku, aniž by mu někdo ublížil, či se stalo něco zlomového. Došlo k tomu, že dítě si tuto nevratnou změnu uvědomilo dodatečně. Najednou přijde stesk, který však časem odejde zrovna tak nečekaně, jak přišel. To, že je změna emocí dětí v tomto věku náhlá a výrazná, je normální. V tento moment znovu přichází ke slovu adaptační plán a intenzivní komunikace mezi pedagogem, dítětem a rodičem.
...............PODOBNÉ RADY TROCHU JINAK.................
Kdy je vhodné, aby dítě nastoupilo do MŠ?
Za nejideálnější věk nástupu z vývojového hlediska je považován třetí rok života dítěte, ale je to individuální. O nástupu dítěte do MŠ by se mělo uvažovat v době, kdy dítě začíná vyhledávat nové podněty, činnosti, nové kamarády (ne pouze rodiče) a touží objevovat. Prostředí mateřské školy je obrovským zdrojem inspirace pro nová poznání, objevování a komplexní rozvoj dítěte.
Co by mělo dítě před nástupem do MŠ umět?
Dítěti ulehčíte zvykání na MŠ, pokud ho povedete k samostatnosti a zvládání sebeobsluhy. Paní učitelka Vašemu dítěti ochotně pomůže, ale Vaše dítě bude klidnější a sebejistější, pokud bude stejně šikovné jako ostatní kamarádi a bude umět:
obouvat a zouvat bačkory a boty (tkaničky zaváže učitelka)
poznat si své oblečení (i tak vše dítěti podepište jako prevenci záměny a ztráty)
oblékat a svlékat tričko, kalhoty, ponožky (zpočátku nedávejte dítěti příliš složité oblečení, se kterým si nemůže samo poradit). Umožněte dítěti zažívat pocit úspěchu - JÁ UŽ TO TAKÉ UMÍM SÁM !
zvládat chůzi po schodech
samo se najíst lžící, pít ze skleničky
umývat si ruce mýdlem, utírat do ručníku, ovládat kohoutek, pákovou baterii
používat kapesník, vysmrkat se
používat toaletu (naučte dítě říci si, když potřebuje na wc)
Postupně zvykejte dítě na spánek bez plenek, ve školce je již nepoužíváme !
Oblečení a věci do školky připravujte s dítětem společně - dítě si bude snadněji pamatovat a vše své poznávat. Ukazujte mu, kam jeho věci v šatně nebo ve třídě ukládáte. Pokud to zvládne, nechte jej, aby si vše uložilo samo.
Jak by rodiče měli motivovat dítě před vstupem do MŠ?
Povídejte si s dítětem, jaké to v mateřské škole bude, co příjemného bude prožívat společně s dětmi a paní učitelkou, kolik nových kamarádů si najde, co vše se naučí apod. Je potřebné poskytnout dítěti dostatek informací, aby se zbytečně neobávalo neznámého. O školce doma mluvte hezky. "Nestrašte" své dítě mateřskou školou! Rozhodně by nemělo zaznívat "No počkej, ve školce, tam budeš muset....jak to nebudeš umět, děti se Ti ve školce budou smát...." Dítě by vnímalo mateřskou školu negativně, vytvářelo si zbytečnou bariéru. Naopak usnadníte Vašemu dítěti adaptační období, když budete společně radostně očekávat nástup dítěte do školky. Těšte se s ním, nechte si vyprávět, co vše se mu líbí a co vše z toho bude také ve školce. Ujistěte dítě, že do školky bude chodit, aby mělo nové kamarády, s nimi si hrálo spoustu zajímavých her, aby si pohrálo s jinými hračkami než má doma... Ujistěte dítě, že ve školce není "odloženo", ale že víte, že mu ve školce bude dobře a bude tam rádo.
Do dělat, pokud je dítě zpočátku docházky do MŠ velmi plačtivé?
Chce to čas a trpělivost, ale dítě si zvykne a začne do školky chodit rádo. V adaptačním období pomáhá klidný, pozitivní a vstřícný přístup všech. Dítě prožívá velkou změnu v životě - nové prostředí, změna vztahů, změna denního režimu, jiné zvyklosti. Narušil se jeho pocit jistoty a bezpečí, který potřebuje opět získat. A to se mu podaří prostřednictvím paní učitelky ve třídě. Učitelky svou velkou empatií a láskou dokáží dítě uklidnit a odvést pozornost na nové podněty. Rodičům doporučujeme zbytečně neprodlužovat ranní loučení a "vydržet" pláč svého dítěte. Každé ráno si povídejte s dítětem, jak bude den probíhat, kdo a kdy si pro něj do školky přijde (po obědě, po spaní...). Tento dohodnutý čas je třeba dodržovat, aby dítě mělo jistotu, že jej rodiče v MŠ "nezapomenou". Pravidelnost v průběhu dne a týdne dítěti přináší pocit větší jistoty a bezpečí, protože se ještě nedokáže dobře orientovat v čase. Není vhodné vytvářet dlouhé přetržky v docházce, protože dítě při každém příchodu "začíná znovu" a těžko si po přerušení docházky hledá "své místo" mezi dětmi ve třídě, v organizaci činností apod. Pobyt dítěte v MŠ rovnou na celý den je nepřiměřenou zátěží, proto je vhodnější dobu strávenou ve školce prodlužovat postupně.
První dny ve školce:
Už první den ve školce by měl probíhat standardně, aby i nejmenší děti od samého začátku věděly, na čem jsou a jak to bude ve školce vypadat - jistota a opakování je tím, co adaptační období usnadňuje. Počáteční tři měsíce jsou pro dítě víceméně seznamovací, dítě si zvyká na nový režim, na nové kamarády, prostředí, vstřebává pravidla.... Není žádná ostuda, že třeba nekreslí žádné obrázky nebo se nazapojuje do činností. Důležité je, že si hraje, navazuje kontakty a nachází své místo ve skupině dětí. To ostatní se dostaví samo, až přijde ten správný čas.
Mohou přetrvávat potíže typu "já dneska nechci". Většinou je to zkouška nervů rodiče, dítě dobře ví, jak rodiče obměkčit. Je důležité zatnout zuby a nepovolit. Jakmile jednou rodič ustoupí, bude to dítě zkoušet další a další dny. Rodiče a děti pak prožívají ranní stresy a dohadování s dítětem, zda přijdete "po obědě". Stejné problémy se můžou objevovat i po nemoci, kdy bude opět nějaký čas trvat, než se dítě aklimatizuje na školku.
Co zajímá učitelku:
jídlo, které vašemu dítěti skutečně nedělá dobře, alergie a netolerance potravin
oblíbená hra a hračka, neoblíbené činnosti
věci, které působí stres a strach, vedou k pláči (hlasité zvuky, spěch, tma,...)
zvláštní slova, která dítě používá (pokud mu běžná komunikace ještě dělá problém)
kde a s čím je třeba dítěti pomoci (jídlo, oblékání)
Jak předcházet úzkostnému chování dítěte před nástupem do MŠ?
Umožněte dítěti získat pozitivní zkušenosti s odloučením od rodičů (např. hrami u sousedů bez přítomnosti rodičů). Vytvářejte dítěti možnost kontaktu s ostatními dětmi. Podporujte dítě v samostatnosti v sebeobsluze, protože v začátcích je pro dítě každá prosba o pomoc, kdy musí komunikovat s neznámými dětmi a paní učitelkou přítěží.
Po nástupu do školky stanovte pravidlo, kdy si dítě budete vyzvedávat (např. vždy po spaní a v pátek po obědě) a pak to dodržujte a neměňte. Až si dítě zvykne, případné zdržení rodiče nebo prodloužení času ve školce bere v pohodě.
Jaký "recept" mají učitelky mateřské školy na zmírnění pláče při ranním loučení?
Každá pedagogická pracovnice je odborně připravena na svou profesi natolik, že dokáže porozumět dítěti a respektovat jeho individuální potřeby, kterým přizpůsobí průběh adaptace na MŠ. Pomáhá přítomnost kamaráda nebo sourozence ve třídě, hračka z domova, kterou si dítě přináší s sebou apod. Na loučení si dítě zvyká postupně a většinou po odchodu rodičů přestává plakat, protože ho učitelka dokáže zajímavou činností nadchnout a zabavit.
Recept: úsměv učitelky, přivítání se s dítětem, projevení radosti, že dítě opět přišlo do školky, vyprávění o tom, nač se dnes může těšit.....a ujištění, že maminka brzy pro něj přijde, jen co si ve školce pohraje...
Snad neuškodí, když si na závěr připomeneme resumé moudrosti získané právě na základě pobytu ve školkovém kolektivu z pera amerického spisovatele Roberta Fulghuma:O všechno se rozděl.
Hraj fér.
Nikoho nebij.
Vracej věci tam, kde si je našel.
Uklízej po sobě.
Neber si nic, co ti nepatří.
Když někomu ublížíš, řekni promiň.
Před jídlem si umyj ruce.
Splachuj.
Teplé koláčky a studené mléko ti udělají dobře.
Žij vyrovnaně - trochu se uč a trochu přemýšlej a každý den trochu maluj a kresli a zpívej a tancuj a hraj si a pracuj.
Každý den odpoledne si zdřímni.
Když vyrazíš do světa, dávej pozor na auta, chytni někoho za ruku a drž se s ostatními pohromadě.
(Z knihy " Všechno, co opravdu potřebuji znát, jsem se naučil v mateřské školce")